|
| |
|
|
Výroba značkové konfekce Brno
Maršálek, Filip ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce rozvíjí architektonickou studii předmětu Ateliérová tvorba AG034, který se soustředil na téma výrobních staveb. Cílem této bakalářské práce je konstrukce, design a funkčnost objektu pro výrobu značkové konfekce. Parcela, na které se stavební záměr nachází, leží v těsné blízkosti ulice Rokytova v městské čtvrti Brno-Židenice. V přilehlém okolí stavby se nachází například vojenské kasárny, průmyslové a skladovací objekty a městský hřbitov. Situování samotné stavby na pozemek je vzhledem k její velké ploše řešeno umístěním do centra parcely a místní pozemní komunikace stavbu jednoduše obklopují ze všech stran. Úkolem zamýšlené výrobní stavby je vytvořit dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele a v neposlední řadě také pozvednou morálku a úroveň zdejšího prostředí. Budova je navržena tak, aby svým stavebně-technickým řešením neomezovala příležitost zaměstnání i pro handicapované lidi. Koncept budovy a samotné výroby je řešen primárně z funkčního hlediska. Stavba má dvě nadzemní podlaží a její délka výrazně převyšuje její šířku a výšku. Stavební pozemek má mezi jižní a severní hranicí převýšení cirka dvanáct metrů. Návrh a celkový koncept budovy toho využívá formou zásobování výroby přímo na úroveň druhého nadzemního podlaží, kde se nachází celá výrobní hala. Dále je ve druhém nadzemním podlaží skladovací a technická část. První nadzemní podlaží je s druhým propojeno jedním zaměstnaneckým schodištěm a druhým, které slouží i veřejnosti při návštěvách showroomu ve druhém nadzemním podlaží. Oděvní showroom ústí i na balkon a do samotné výroby. První nadzemní podlaží je řešeno jako dispoziční pětitrakt a je v něm soustřeďováno veškeré zázemí pro budovu a zaměstnance. Nachází se zde například zaměstnanecké šatny, kanceláře, jídelna s kuchyní nebo bufet, ale také ostatní technické zázemí.
|
|
|
Posouzení stability skalní stěny
Bíba, Tomáš ; Lossmann, Jaroslav (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Posouzení stability skalních stěn a svahů je nedílnou součástí odborného geotechnického posudku všude tam, kde hrozí porušení zemního nebo skalního tělesa. Posouzení závisí vždy na odborných znalostech a hlavně zkušenostech technika, který posudek vypracovává. Provádí se většinou analytickým výpočtem (klasicky nebo pomocí software) případně numericky. Nejlepším způsobem je použít obě metody, a porovnat je. Cílem je vždy co nejlépe odhadnout chování skalního tělesa a zajistit tak jeho bezpečnost.
|
|
| |
|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Výroba značkové konfekce Brno
Maršálek, Filip ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce rozvíjí architektonickou studii předmětu Ateliérová tvorba AG034, který se soustředil na téma výrobních staveb. Cílem této bakalářské práce je konstrukce, design a funkčnost objektu pro výrobu značkové konfekce. Parcela, na které se stavební záměr nachází, leží v těsné blízkosti ulice Rokytova v městské čtvrti Brno-Židenice. V přilehlém okolí stavby se nachází například vojenské kasárny, průmyslové a skladovací objekty a městský hřbitov. Situování samotné stavby na pozemek je vzhledem k její velké ploše řešeno umístěním do centra parcely a místní pozemní komunikace stavbu jednoduše obklopují ze všech stran. Úkolem zamýšlené výrobní stavby je vytvořit dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele a v neposlední řadě také pozvednou morálku a úroveň zdejšího prostředí. Budova je navržena tak, aby svým stavebně-technickým řešením neomezovala příležitost zaměstnání i pro handicapované lidi. Koncept budovy a samotné výroby je řešen primárně z funkčního hlediska. Stavba má dvě nadzemní podlaží a její délka výrazně převyšuje její šířku a výšku. Stavební pozemek má mezi jižní a severní hranicí převýšení cirka dvanáct metrů. Návrh a celkový koncept budovy toho využívá formou zásobování výroby přímo na úroveň druhého nadzemního podlaží, kde se nachází celá výrobní hala. Dále je ve druhém nadzemním podlaží skladovací a technická část. První nadzemní podlaží je s druhým propojeno jedním zaměstnaneckým schodištěm a druhým, které slouží i veřejnosti při návštěvách showroomu ve druhém nadzemním podlaží. Oděvní showroom ústí i na balkon a do samotné výroby. První nadzemní podlaží je řešeno jako dispoziční pětitrakt a je v něm soustřeďováno veškeré zázemí pro budovu a zaměstnance. Nachází se zde například zaměstnanecké šatny, kanceláře, jídelna s kuchyní nebo bufet, ale také ostatní technické zázemí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zkoumání fenoménu Maidan skrze aplikaci Hegelovy teorie o panství a rabství
Dovhoruk, Ivanna ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak lze uchopit fenomén Maidanu (Майдан). Maidan zde primárně pojímáme jako událost, v níž lidé nasazovali své životy. První kapitola se zabývá očitým svědectvím demonstrujících v ukrajinské Revoluci důstojnosti (Революція Гідності), kteří byli přítomni na místech bezprostředně ohrožujících jejich životy (ul. Hruševského, ul. Institutská). V druhé kapitole je zkoumán Hegelův koncept osvědčení smrtí (die Bewährung durch den Tod), jak je formulován v teorii o panství a rabství (Herrschaft und Knechtschaft) ve Fenomenologii ducha (Phänomenologie des Geistes). Ve třetí kapitole, skrze předložení vlastní autorské spekulativní teorie o Branách, se pokusíme dokázat, že nasadit život lze dvěma způsoby, z pozice pokory a z pozice pýchy. V rámci dokázání dané teze diferencujeme Hegelův koncept osvědčení smrtí pomocí Augustinova pojmu pýchy (superbia). V závěru zkoumání se pokusíme odpovědět na výchozí otázku, co je Maidan z hlediska aktu nasazení života.
|
|
|
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...
|
host ::
RSS.